Síla příběhu: Život bez vlasů Lucie Schwarz

Poznejte sílu příběhu! Přinášíme cyklus o osobnostech, které díky psaním a sdílením svého příběhu nejen inspirují ostatní, ale otevírají životní témata. První osobností je Lucie Schwarz, které byla ve třinácti letech diagnostikována alopecie. Jak se s nemocí Lucka vyrovnala, čemu musela čelit a jak ji pomohlo psaní? Přečtěte si kousek Lucčina bezvlasého příběhu….

Lucko, co ti problesklo hlavou, když ses dozvěděla o své nemoci?

Po tom, co mi vysvětlili, co alopecie je, nechtěla jsem tomu uvěřit. Byla jsem zoufalá, smutná, zmatená a nedokázala jsem si představit, jak budu bez vlasů žít. Nechtěla jsem věřit tomu, že budu možná nosit paruku. To se stalo během týdne realitou.

Jak ses s alopecií sžívala?

První tři roky jsem intenzivně věřila tomu, že mi vlasy narostou. Podstupovala jsem různé způsoby léčby. Po třech letech jsem si uvědomila, že už tyto postupy absolvovat nechci a že prostě chci mít klid a žít tak, jak to jde i bez vlasů. Soustředila jsem se na to, co mám a na své okolí, a přestala upínat pozornost k tomu, že vlasy nemám. Čas a tento přístup mi pomohl se se vším srovnat a nebrat paruku a to, že vlasy nemám, jako překážku v životě. Právě naopak. 

Chceš říct, že ti alopecie pozitivně změnila život?

Dnes už si ani neumím představit, že bych vlasy měla. Alopecie mě změnila a posunula. Psychicky mě velmi posílila a je pro mě nástrojem k tomu poznat, jaké lidi kolem sebe mám a jestli tito lidé stojí za to.

Teprve před rokem mi došlo, že svým příběhem mohu inspirovat jiné ženy, které ztratily vlasy, a také podpořit lidi v jejich okolí.

Pomohlo ti svůj příběh sepsat a sdílet? 

Kdysi jsem neuvažovala nad tím, že bych mohla svůj příběh sepsat a ani jsem k tomu neviděla důvod. Teprve před rokem mi došlo, že svým příběhem mohu inspirovat jiné ženy, které ztratily vlasy, a také podpořit lidi v jejich okolí. Uvědomila jsem si, že svým příběhem mohu přispět k osvětě, co se týká alopecie, protože ta pořád není dostatečně známá a lidé z ní mohou mít obavy.

V čem vidíš sílu slova?

Mě samotné pomohlo sepsání příběhu v tom, že jsem si mohla znovu projít tou cestou, kterou už jsem si jednou prošla. Uvědomila jsem si při tom to, co jsem vlastně dokázala a zvládla. To, že jsem si ty negativní vzpomínky prožila znovu, bylo pro mě velmi očistné a ukázalo mi to, jak moc velkou změnou jsem za ty roky prošla.

Můj bezvlasý příběh trvá už více než dvacet let. Z třináctileté zoufalé dívenky, která si život s parukou nedokázala představit, jsem se stala spokojenou ženou.

Jak to máš nyní se svým příběhem?

Můj bezvlasý příběh trvá už více než dvacet let. Z třináctileté zoufalé dívenky, která si život s parukou nedokázala představit, jsem se stala spokojenou ženou. Příběh jsem sepsala, a jeho pomocí ukazuju, že i bez vlasů se dá krásně, plnohodnotně a spokojeně žít, že nemít vlasy nemusí být žádnou překážkou.

P.S.: Měla bys nějakou životní radu?

Každý si musí najít svou cestu, ale myslím, že je v životě nejdůležitější pocit spokojenosti s tím, co máme. 

Chcete se dozvědět o Lucce a života s alopecií vice? Mrkněte na její blog Život bez vlasů.

Rádi byste svůj příběh také napsali a sdíleli? Přijďte na jeden z kurzů tvůrčího psaní.

Lucka absolvovala tříhodinový workshop Jak začít psát a nepřestat. Co o něm řekla?

Moc děkuji za kurz Jak začít psát a nepřestat. Byl pro mě velmi přínosné, pomohl mi si uvědomit, kde všude čerpat inspiraci a ukázal techniky pro poutavější texty a články. Jako bonus to byl krásně strávený den s příjemnými lidmi. Rozhodně doporučuji!