Píšete? Určete si cíl a jděte za ním

Psaní do šuplíku, vydávání bestsellerů, vypsání se ze smutku, radost ze zachycení okamžiku. Důvodů, proč se chopit pera, tedy v dnešní době otevřít počítač a psát může být více. Když si řeknete, proč píšete, půjde to lépe.

Nejčastější důvod, proč píšeme, je touha jednoho dne stát v knihkupectví a držet v ruce svou knihu. To je dobrá motivace a rozhodně nejde o žádnou namyšlenost, většina autorů chce vydat své dílo. Koneckonců proč mít nějaký román v šuplíku, když ho můžou číst ostatní? Vlastně je to logické, že píšeme pro čtenáře, stejně jako filmaři točí pro diváky a pekař peče housky pro hladové.

Jak vydat knihu, aby to byl bestseller!

Nicméně pokud se rozhodneme mít tento cíl, nesmíme se nechat odradit prvním neúspěchem. Předně si tedy musíme určit, jaký žánr budeme později nakladatelům nabízet. Povídkovou sbírku, román či menší novelu? Je dobré si to umět pojmenovat a dotáhnout pak dílo do konce. Začátky deseti různých románů jsou nakladateli na nic. Pokud je váš cíl vydat knihu, po které se jen v knihkupectví zapráší, tak to klidně udělejte.

Odhoďte předsudek, že autor píše ze své vnitřní potřeby stylem „je mi jedno, co na to kdo řekne, já to takhle cítím“, a jděte klidně cestou kalkulu. Představa rozháraného umělce, který se zavře na měsíc do pokoje a hořečnatě tvoří dílo, to sice není, ale spousta spisovatelů takhle tvořila i tvoří. A to dokonce i takoví mistři jako byl básník Edgar Allan Poe, který než napsal Havrana, si zcela chladně odpověděl na otázku, co nejvíce bude táhnout, a spojení lásky a smrti mu z toho vyšlo jako nejlepší nápad. I dnešní autoři hledají díry na trhu a vymýšlejí, co tu ještě nebylo, popřípadě se snaží napodobit styl zahraničních autorů nebo od nich alespoň převzít téma.

Stačí menší úspěch

Velká část píšících lidí chce prostě vyprávět skrz psaní své příběhy nebo myšlenky. Nemusíte nutně vydávat romány, ale možná vás těší jen to, že napíšete fejeton na svůj blog a pár lidí se ozve, že jim mluvíte z duše. Tohle psaní je krásné a má smysl. A můžete v něm pokračovat po malých krůčcích.

Třeba nejdříve svůj fejeton vložte na hromadný blog na idnes.cz, kde si stačí založit bezplatný účet, nebo si později vytvořte svůj vlastní blog. Jen je potřeba pak dbát na pravidelnost, protože nikdo nepůjde na blog, kde se měsíc nic neděje. A kdo ví, možná že z těch několika fejetonů časem uděláte knihu jako Marie Doležalová, která si tak dlouho psala blog, až z něj vydala bestseller.

Ale nepředbíhejme, psaní prostě nemusí vždy končit vydáním, ale postačí i malé úspěchy, mezi nimi například otištění povídky v literárním časopise, jako je například Host, Tvar, Dobrá adresa či Divoké víno. Pusťte se do psaní s námi! Díky Kurzům z obýváku se posunete ke své knize rychleji a úspěšněji, než byste ji psali sami.

Autorka článku: Alžběta Bublanová, spisovatelka a lektorka psaní