Jak a kde začít s psaním?

Na psaní si určete vhodné místo, kde budete moci být se sebou sami, kam se budete rádi vracet a odkud se vám bude nejlépe tvořit. Může to být kavárna, pracovní stůl doma, kuchyňský stůl či postel. Pokud jste typ, který se nechá snadno vyrušit, ale potřebuje být ve společnosti, zkuste čajovnu nebo knihovnu. Dále je podstatné, abyste za vybraný stůl zasedali pravidelně a ve vámi vymezeném čase. Naplánujte si takovou dobu, kdy nebudete rušeni a kdy se můžete plně odevzdat tvůrčímu procesu.

Jak dlouho mám psát?

Pro začátek doporučujeme si na psaní vyhradit 5 až 15 minut denně nebo týdně. Interval nastavte tak, aby byl splnitelný. Po nějaké době zjistíte, kolik času opravdu potřebujete. 

Škrtám a nedaří se mi pohnout z místa!

Základní rada je neškrtat! V případě, že příběh stagnuje, nebo dokonce vy sami stagnujete, je dobré vytrvat a třeba se vypsat z toho, co vás vyrušilo, co nejde, co vás naštvalo, apod. Této technice se říká volné psaní a může váš tvůrčí proces uvolnit. Navíc, splníte dobu určenou pro psaní a na příští psaní se budete těšit. Pokud již máte rozepsaný román, a došla vám například inspirace, doporučujeme odstoupit od příběhu, projít se, umýt nádobí, a poté se zpětně nad příběhem zamyslet.

Je dobré vést si deník?

Ano. Spisovatelský deník slouží jako zdroj inspirace a nápadů! Zapisujte si do něj sny, útržky rozhovorů, které vás zaujmou, sbírejte do něj obrázky míst, fotografie, výstřižky z novin, vlastní myšlenky a koncepty. Když je pro vás zatím těžké chytat inspiraci zvenčí, a sami s žádnými převratnými myšlenkami a nápady nepřicházíte, je dobré si založit osobní deník a každý den do něj zapisovat pocity a události dní. I z tohoto deníku můžete nakonec čerpat.

Mám šáhnout po tužce a papíru nebo spíše zvolit počítač?

To je velmi individuální. Někdo je zvyklý psát klasicky, tj. na papír a perem nebo tužkou, někdo však preferuje textový editor v počítači. A jiný si zase nahrává hlasový záznam nebo si poznámky zapisuje do telefonu.

Jak na první větu a uvolnit se do příběhu podle spisovatelky Alžběty Bublanové!