6 otázek pro Lucii Hlavinkovou

Jak napsat román

Na dovolenou jsem si brala, krom několika kusů prádla, plavek a opalovacího krému, i několik knížek. Jednou z nich byl román Sestry Foxovy z pera české autorky Lucie Hlavinkové. Musím říct, že se mi čeští autoři vyhýbají, anebo spíše já jim, ale tahle kniha, tahle kniha je něco! Jako milovnice historických románů a životních osudů jsem si smlsla, zaklapla knihu, a už nechtěla číst nic jiného. Přečtěte si rozhovor se spisovatelkou Lucií Hlavinkovou o nápadu na tento román, jak se jí psal a co by doporučovala začínajícím autorům…

Jak se píše román

Váš román o zakladatelkách spiritismu Sestry Foxovy vychází ze skutečnosti. Jak jste se k tomuto tématu dostala, a je román „pokračováním“ vaší povídky Seance, díky které jste získala 3. místo v soutěži Hledá se autor bestselleru?

Ano, román je z velké části inspirován skutečností. Na toto téma jsem narazila náhodou, když jsem hledala autentická jména skutečných spiritistek při psaní povídky Seance. Ta byla spíš taková hříčka, sci-fi ve stylu steampunku, ale život sester Foxových mě natolik zaujal, že jsem si o nich vyhledala více informací a zjistila, že prožily něco opravdu fascinujícího.

Jak jste se se vypořádala s fakty, které kniha obsahuje, a čtenáři umožňuje více příběh prožít? Studovala jste dlouho? Musela jste balancovat mezi tím, co je příběh, který píšete, a co skutečnost?

Studium mi zabralo asi půl roku. Chtěla jsem, aby důležitou roli v knize hrála doba, ve které se děj odehrává, aby si čtenáři mohli co nejlépe představit, jak vypadal každodenní život a postavení žen, jaké rychlé a převratné změny se udály, jaké vynálezy začali lidé používat, jaké byly zvyklosti a obyčeje. Děj je založen na skutečnosti, co nejvíce to šlo, ale je to román, a pro ten platí jiná pravidla než pro literaturu faktu. Šlo mi o vykreslení vztahů mezi sestrami a o to, jak se vypořádávaly s tím, že vlastně celý život prožily ve lži.

Jak napsat knihu

Co bylo pro vás na psaní Sester Foxových nejtěžší a co jste si naopak užívala?

Nejtěžší bylo rozhodnout se, jaké události do děje zahrnout a které naopak vynechat, aby byla kniha čtivá, a nenudila. Užívala jsem si psaní dialogů, hlavně mezi sestrami navzájem, myslím, že některé věci se v čase nemění, a to zejména sourozenecké a milostné vztahy.

V jaké fázi jste oslovila nakladatelství? A proč zrovna nakladatelství Jota?

To se seběhlo úplnou náhodou, a v podstatě na základě další soutěže, tentokrát Albatrosu. Byla mi doporučená Jota, a redakce se ujala Gabriela Kostašová, a Jotě můžu poděkovat, že je kniha velmi pěkně vypravená, včetně dobových fotografií a obrázků.

Jak vydat knihu s Jotou

Sestry Foxovy není vaše první a jediná kniha, píšete také pro děti. Projekt pes je z vašeho pera. Co vám psaní přináší?

Vyšly mi tři dětské knihy ze série Projekt pes, které jsou inspirovány veselými událostmi, který zažívá každý, kdo si pořídí štěně. Snažím se, aby dětské knížky byly legrační, ale nenásilnou formou i trošku poučné, protože mít psa je sice radost, ale taky velká zodpovědnost. Psaní mě neskutečně baví a zatím to vypadá, že mi nápady nedocházejí, tak v něm budu pokračovat.

Jakou radu byste měla pro začínající autory?

Jestli vůbec můžu někomu radit, tak bych v první řadě doporučovala hlavně hodně číst, ale ne jenom tak pro zábavu. Zkuste si všímat, proč vás některá kniha nebo film baví a proč jiné naopak nudí, jaké postavy jsou pro vás zajímavé a co je charakterizuje. Psaní je asi nejlevnější a nejjednodušší koníček na světě, tak proč to nezkusit!

Tvůčí psaní jako koníček

Rozhovor připravila: Andrea Selzerová

Komentáře